Okrasné dřeviny > Listnaté dřeviny > Slivoň

Slivoň

Trnka obecná někdy nazývaná také slivoň obecná (Prunus spinosa L.) je keř z rodu slivoní (Prunus) z čeledi růžovitých, jehož květy a sušené plody se používají v léčitelství.

Popis

Trnka obecná je hustý trnitý (kolcovitý) keř vysoký 1 až 3 m rostoucí z četných kořenových výběžků. Krátké postranní větévky vytvářejí nápadné trny zvané kolce.
Kmínek je nepravidelně hrbolatý a různě zkroucený.
Kůra je tmavošedá.
Listy jsou drobné, střídavé a mají obvejčitý tvar a pilovitý okraj.
Bílé drobné květy se rozvíjejí před vyrašením listů, vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích a mnohdy zcela obalují jednotlivé větičky. Mají pět kališních lístků a pět široce oválných, jasně bílých a brzy opadavých korunních plátků.
Jedlé plody jsou kulovité peckovice, zralé jsou temně modré, zpravidla ojíněné, natrpklé svíravé chuti.

Stanoviště

Hojně roste roste na mezích, křovinatých stráních a okrajích lesů na suchých a slunných místech, zvláště s dostatkem vápníku od nížin do podhůří.

Areál rozšíření

Zahrnuje teplejší oblasti celé Evropy na sever až do jižní Skandinávie, na jih do Alžíru a na východ do Íránu.

Použití

V lidovém léčitelství se používá sušený květ trnky (Flos pruni spinosae) pro mírné močopudné a projímavé účinky zejména v dětské praxi. Dále se používají sušené plody trnky (Fructus pruni spinosae) pro léčení průjmů a jako kloktadlo.

Z přezrálých plodů přešlých mrazem, se dříve připravovala povidla, která bylo ovšem nutno hodně sladit a dodnes je oblíbené domácí trnkové víno, které má sytě rudou barvu a při použití kulturních kmenů kvasinek chuť velmi podobnou portskému.

Přirozené porosty trnky mají velký význam jako úkryty zvěře a hnízdní prostor užitečného ptactva. Květy trnky silně medují a jsou tak významným jarním zdrojem pro včely.

Obsahové látky

Květní droga obsahuje zejména flavonové glykosidy (nitrilglykosid) a třísloviny. Plody trnky obsahují třísloviny, cukry, pektiny, vitamin C, organické kyseliny, barviva a kyanový glykosid amygdalin