[ ↓ přeskočit na fotogalerii ]
5 m vysoká ovíjivá dřevina. Pěstuje se pro pěkné olistění, které dokáe na vhodné konstrukci vytvořit hustý svěe zelený porost. Drobné, lutozelené květy jsou sestaveny v malých nenápadných hroznech z větí části ukrytých mezi hustým olistěním. Poněkud nápadnějí jsou plody sestavené v miniaturní hrozny černých bobulek připomínajících víno. Těmto plodům, nebo spí v nich ukrytým semenům, vděčí celý rod za své vědecké jméno i jméno v řadě dalích jazyků. Latinský (nebo lépe vědecký) název je sloen ze dvou řeckých slov, "mene" znamená měsíc a "sperma" je semeno. Je tak vyjádřen tvar semen, který připomíná půlměsíc. Plody jsou ne- poivatelné, jedovaté. Pochází, jak napovídá název ze Severní Ameriky, kde roste v údolí řek a na okrajích lesů od Ontária po Manitobu a na jihu a po Arkansas. Na stanovitě má minimální nároky. Roste v kadé půdě, stačí aby byla dostatečně vlhká. Má rád polostín, ale dobře roste i na slunci. Snáí i chladnějí podnebí a bez problémů ho lze pěstovat i ve třetí teplotním pásmu. Velmi dobře se hodí na pergoly, zdi i staré stromy. Rychle obrůstá i ploty a vytváří tak pohledovou clonu. Při pěstování nevyaduje ádnou mimořádnou péči. Jen při déle trvajícím suchu dbáme na zálivku. Sazenice můeme vysazovat na jaře i na podzim, výhony po výsadbě vyváeme k opoře. Lunoplod dahurský (Menispermum dauricum) je velmi podobný druh pocházející ze střední Sibiře, Číny a Japonska. Od předchozího druhu se lií jen v malých detailech (např. ochlupení). Má stejné nároky i pouití.
Internetové stránky: web.quick.cz/sam.burian/pnouci/druhy/31.html