Okrasné dřeviny > Listnaté dřeviny > Jerlín

Jerlín

Čeleď: Bobovité - Fabaceae
Synonyma: Styphnolobium japonicum

Opadavý strom (vzácněji keř) se vzdušnou, rozložitou korunou, dorůstající u nás do výšky 25 m. Borka je v mládí hladká, tmavě zelená, u starších exemplářů hluboce brázditá, černošedá. Mladé větvičky mají zelenou kůru.

Listy jsou lichozpeřené, 15-25 cm dlouhé, složené ze 7-17 vejčitých lístků, 25-50×12-20 mm velkých, tmavozelených, na líci lesklých. Opadávají v listopadu, později než ostatní listnáče.

Kvete v VII-VIII drobnými, bledě žlutými, někdy narůžovělými kvítky, uspořádanými ve velkých koncových latách, dlouhých 15-30 cm. Jsou vonné a silně medují. Poprvé kvete ve věku 20-25 let.

Ekologie

Na půdu nenáročná dřevina, snáší sucho a městské prostředí. Poměrně odolný proti mrazu, na vlhkých stanovištích ale namrzá - do středních poloh. Je světlomilný, při zastínění vyvětvuje a řídne mu koruna.

Rozšíření

Původem ze střední Číny a Koreje, v Japonsku a dalších zemích jen pěstovaný, místy zplanělý. V Evropě od r. 1747, v Čechách od r. 1835.

Význam

Oblíbená sadovnická dřevina, používá se v zámeckých parcích, ale i ve městech. Vhodná jako solitéra i alejový strom (potřebuje ovšem prostor). Vzhledem ke své odolnosti je to výborný strom do městského prostředí.