Okrasné dřeviny > Listnaté dřeviny > Jasmín

Jasmín

Bíle kvetoucí a krásně vonící keř, který povauje větina středoevropanů za jasmín, se správně jmenuje pustoryl (Phylladelphus) a nemá ve skutečnosti s jasmínem nic společného. Skutečný jasmín je lutě kvetoucí keř s efektně vypadajícími hranatými větvemi se zelenou kůrou. Větve, které vytvářejí dlouhé lahouny, lze vyvazovat nebo provlékat na opěrné konstrukci jako popínavou dřevinu. Bez opory se větve malebně ohýbají a při výsadbě nad opěrné zdi splývají dolů. Výjimečný je svým velmi časným kvetením. Rozkvétá větinou u v únoru a březnu. Při větím oteplení a v teplejích oblastech se jednotlivé květy objevují u od prosince. Květy vynikají nejen tím, e se objevují v zimě, ale také tím, e v době květu nemá jasmín jetě listy. Proto se také latinsky (a i v některých dalích jazycích) nazývá "nahokvětý".

Pochází ze severní Číny.

Na stanovitě, pokud je dostatečně teplé a slunné, nemá ádné zvlátní nároky. Spolehlivě přezimuje v teplé klimatické oblasti, to znamená místa, kde lze pěstovat révu vinnou. Nesnáí příli suchou nebo přemokřenou půdu.

Velmi dobře se hodí nad opěrné zdi teras, ze kterých volně visí dolů. Vhodný je i na konstrukce upevněné na fasádách a zdech meních objektů. Dobře roste i v nádobách.

Při pěstování nevyaduje ádnou mimořádnou péči. Jen při déle trvajícím suchu je uitečná zálivka. Po odkvětu je vhodné provést řez, při kterém vystříháme předevím vechny slabé větve a u mladých rostlin výrazně zkrátíme ponechané výhony (a o 2/3) a podpoříme tím tvorbu nových, silných letorostů. U starích keřů probíráme prosychající staré větve. V nejteplejích částech Evropy je moné pěstovat i jiné druhy jasmínů, s květy červenými i bílými. Vechny pocházejí z Asie a jsou mnohem teplomilnějí. Zajímavou monost vyzdobit vánoční stůl poskytují uříznuté větve, které v teple ve váze rozkvétají během tří a pěti dnů.