Okrasné dřeviny > Listnaté dřeviny > Dřišťál

Dřišťál

Dřišťály je strom o rozměrech až 4 x 4m. Dožívá se několika desetiletí. Plody jsou menší než 1cm, bílé, žluté, šarlatové, modrofialové nebo černofialové.

Čeleď dřišťálovitých zahrnuje stovky trnitých keřů malých až středních rozměrů, které rodí velké množství plodů různých barev. Listy většinou opadavých druhů se na podzim výrazně zbarvují. Dřevo bývá žluté.

Dřišťál obecný (Berberis vulgarit) se dříve vyskytoval v mnoha místních barevných kultivarech. V Rouenu dokonce rostla bezsemenná odrůda. Další druhy jsou známy z celého světa : oblíbený Berberis Darwini nebo Berberka buxifolia s velkými plody, které jsou výborné syrové i vařené.

Příbuzné dřeviny rodu Mahonia se dřišťálům velmi podobají, nemají však trny a jejich listy jsou zpeřené. Květy jsou žluté, obvykle voňavé. Z černomodrých plodů Mahonia aquifolium, zvaných „ Oregonské víno" se dříve vyráběla zavařenina.

Čeleď

Berberidaceae

Původ

Vyskytuje se po celém světě v řadě druhů. Náš dřišťál obecný se dnes konzumuje jen zřídka, kdysi ale býval velmi oblíbený. Osadníci v Massachusetts ho pěstovali v takovém množství, že v roce 1754 bylo jeho další vysazování zakázáno.

Pěstování

Kromě vysloveně temných, zcela suchých nebo naopak podmáčených stanovišť rostou dřišťály téměř všude. Jsou poměrně odolné i vůči soli a dostatečně otužilé. Ochranu ale potřebují, můžeme je pěstovat v nádobách.

Některé ozdobné kultivary jsou velmi dekorativní, neposkytují ale takovou úrodu. Většina dřišťálů se znamenitě hodí pro polodivoké zahrady.

Dřišťál je mezihostitelem obilné rzi, není proto vhodné ho vysazovat v blízkosti obilí.

Použití

Plody se mohou nakládat do octa, cukru nebo sirupu, kandovat nebo zavařovat jako džem. Listy dříve sloužili jako koření. Obsahují alkaloid, který může způsobit zdravotní potíže.

Dřišťál je vhodný plot i úkryt pro zvěř. Kdysi se užíval k výrobě žlutého barviva.