[ ↓ přeskočit na fotogalerii ]
Je jednou z asi 40 druhů aktinidií. Je to bujně rostoucí ovíjivá dřevina s hladkými sytě zelenými listy. Bílé, slabě vonící květy rozkvétají v červnu a jsou dvojdomé. Aktinidie proto plodí jen tehdy, kdy blízko sebe rostou samčí i samičí exempláře. Plody jsou hladké, asi 2,5 cm dlouhé bobule připomínající angret. Jsou jedlé a chutí se velmi podobají kiwi, proto se také někdy této aktinidii říká "malé kiwi". Velmi rychle roste. Pochází z Asie, kde je domácí v lesích Číny, Manduska, Koreje a Japonska. Na stanovitě nemá ádné mimořádné nároky, poaduje jen dostatek vláhy a polostín. Půdy jí vyhovují nejlépe humózní a kyselejí, roste ale v kadé běné zahradní půdě. Je dostatečně mrazuvzdorná a můe se pěstovat i ve třetím teplotním pásmu. V zimě snese beze kody i pokles teploty pod 20o C. Problémy vznikají v přímořském klimatu na jaře, kdy se rostlina předčasně probudí a začne brzo rait. Pozdní jarní mrazíky pak obvykle spálí čerstvě vyraené výhonky. Regenerace pak proběhne větinou bez problémů, ale rostlina u nekvete. Velmi dobře se hodí předevím na pergoly, fasády a opěrné zdi. Velmi dobře vypadá i na různých sloupech a kmenech starých stromů. Při pěstování nevyaduje ádnou zvlátní péči. Dbáme jen o dostatečnou vlhkost půdy. Pokud je nutné rostlinu upravit řezem, neřeeme nikdy na jaře, ale nejlépe v létě. Zimní řez je také moný, ale musí se provést včas. V předjaří a na jaře rostliny při řezu roní velmi mnoho mízy a příli se tím vysilují. Nejvhodnějí doba pro výsadbu je jaro. Kultivary, které jsou dnes na trhu, mají ji větí plody a některé jsou dokonce vylechtěny tak, e mají na jedné rostlině obojí květy a není nutné pěstovat zvlá samčí a samičí rostlinu. Chceme-li aktinidii pěstovat také kvůli plodům, pak kupujeme jen sazenice označené jménem kultivaru a vyhýbáme se semenáčům, u kterých není zřejmé pohlaví.
Internetové stránky: web.quick.cz/sam.burian/pnouci/druhy/18.html