Okrasné dřeviny > Listnaté dřeviny > Akát

Akát

Trnovník akát (Robinia pseudacacia, syn. Robinia acacia), strom z čeledi bobovitých pochází ze Severní Ameriky. V českých podmínkách jde o invazní druh. Do Evropy se dostal již v roce 1601 (v Čechách je zmiňován poprvé v r. 1710). Koncem devatenáctého století se začal hojně vysazovat v evropských zemích pro zakrytí písčitých a skalnatých ploch, odkud rychle vytlačil původní, mnohdy velmi cennou vegetaci. Pro jeho obrovskou vitalitu a silné zmlazování je současné úsilí o jeho odstranění ze stanovišť velmi obtížné.

Trnovník akát patří mezi relativně krátkověké stromy, dožívá se jen zřídka kdy přes 200 let. Má lichozpeřené listy se 4 až 8 jařmy, jejichž palisty dřevnatí a vytváří tak známé trny. Květy jsou bílé, cca 1-2 cm velké, uspořádané v hroznech, pro vysoký obsah glukózy mají výrazně sladkou chuť. Plody jsou lusky.

Trnovník akát byl dovezen jako medonosný strom. Dává jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) a nejléčivějších medů. Čerstvá kůra i větévky jsou léčivé (žaludeční překyselení, neuralgie líce). Akát, jakožto zástupce čeledi vikvovitých má na kořenech symbiotické hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík a přeměňují ho na anorganické formy, které jsou přijatelné pro rostliny. Lesníci se zprvu domnívali, že toto obohacování živinami chudých půd bude mít pozitivní vliv na produktivitu lesů na mělkých, písčitých a svažitých půdách, ve skutečnosti byl tento efekt zanedbatelný a pěstování akátu vedlo spíše k ruderalizaci a ústupu přirozených druhů těchto stanovišť, které byly vytlačeny nitrofilními.

Trnovník akát má navíc toxické účinky. Protože kořeny vylučují do půdy toxické látky (tzv. alelopatie), nevydrží v jeho sousedství žádné jiné rostliny ani dřeviny. To je důvod, proč akát vytváří monokultury. Borka, listy a semena jsou pro obsah alkaloidů lehce jedovaté, zejména pro koně. Vzhledem k jeho toxickým vlastnostem se může uplatnit snad jedině na rumištích nebo jako městská zeleň, ale do volné přírody rozhodně nepatří. Mezi území, kde se potýkají s invazí trnovníku, patří např. Národní park Podyjí.